Jak se připravit na pozorování II

Myslím, že to bylo Btčko č. 94, ve kterém Martin Vilášek psal o tom „Jak se připravit na zimní pozorování“. Já jsem se shodou okolností po nějaké době začal zajímat o produkty a druhy materiálů firem vyrábějících pro horskou a vysokohorskou turistiku. A tak mě napadlo, že některé rady, nápady a materiály by mohli využít pozorovatelé pro zvýšení svého (hlavně tepelného) komfortu při dlouhých dobách strávených pod „studenou oblohou“.
Začněme „při zemi“. Jak jistě víte je velmi nepříjemné mít mokré a studené nohy, takže důležitým vybavením každého milce oblohy by měly být dobré boty. Ty musí mít kvalitní hrubou podrážku, která izoluje od chladu při zemi a nedovolí uklouznout na mokré trávě. Důležitou vlastností obutí by měla být jejich nepromokavost. Ano gumáky jsou nepromokavé, ale v ostatních vlastnostech nejsou ideální. Proto bych doporučoval spíše pohodlné, dostatečně velké kožené pohorky (dnes se jim říká trekkingová bota) s vodoodpudivou úpravou – inpregnací. Na trhu je jich veliké množství, různé druhy a jsou vyrobeny také s různých materiálů. Populární jsou například ty s Gore-Texovou membránou (materiál s vysokou nepromokavostí a přitom prodyšností). Jsou ale také velmi drahé a nám by měly postačit levnější modely plnící v našich podmínkách dobrou službu. Těm z vás, kteří by tyto boty využili pouze při pozorování, doporučuji navštívit nějaký bazar či sehnat si starší pracovní koženou obuv a tu dobře nainpregnovat. V zimě jsou k nezaplacení tzv. sněhule s kožešinovou vložkou.
Na Úpické hvězdárně jsem se setkal s takzvanými „Bečvářkami“. Jedná se o velmi velké dobře izolující boty, které si nazouváte na své vlastní. Také dobrý nápad. Do bot patří kvalitní ponožky. Ty by měly být dostatečně teplé a měkké. Ve velkých mrazech pak raději dvoje. Ty bavlněné a vlněné se dnes používají nejčastěji, ale trend doby je jiný. Doporučují se ponožky z materiálů jako jsou Moira či fleece. Vždy by jsme však měli dbát na to, aby vlivem velkého množství ponožek nebyla noha moc stažená a nedocházelo k jejímu nedokrvení a tím i prochlazení.
Strávit několik hodin na mraze u dalekohledu bez spodků či teplého trička je zahrávání si se zdravím. Trh opět nabízí spodní prádlo kromě klasiky bavlny, také z moderních materiálů Moira či mikrofleece. Jedná se o umělé materiály nepřijímající vodu (pot), kterou přetransportují na vnější povrch prádla (tzv. knotový efekt) a tím udržují tělo v suchu a teple.
Na spodní prádlo oblékáme tzv. zateplovací vrstvu. Starý dobrý vlněný hrubý svetr či dva nám budou plnit dobrou službu, ale člověk si někdy může připadat ve spojení s hrubým „Hubertusem“ (kabát) jako nepohyblivý otesánek.
Velmi oblíbenými se proto staly tzv. flísky, které při svém nevelkém objemu velmi dobře izolují. Vděčí za to materiálu fleece, což je pletenina polyesterových dutých vláken, která oproti přírodním materiálům má obrovskou vzduchovou kapacitu a tím i výborné izolační vlastnosti. Neabsorbuje vlhkost a transportuje ji na svůj povrch. Nevýhodou je však neschopnost odolávat větru, což řešíme neprofouknutelnou svrchní vrstvou. I tato nevýhoda byla překonána fleecem s větruvzdornou membránou, materiálem Windstopper. Flísky mají stojatý límeček, takže odpadá potřeba šály.
Svrchní vrstva má za úkol chránit proti větru a také nesmíme zapomenout na vlhkost. V noci totiž padá rosa.

V tabulce naleznete účinky tzv. efektu chlazení větrem, což jsou hodnoty teplot pociťované na lidském těle při určité venkovní teplotě za dané rychlosti větru.


rychlost větru venkovní teplota
10° C -0° C –10° C –14° C
10 (km/h) +8° C –4° C –15° C –19° C
20 (km/h) +3° C –10° C –23° C –28° C
30 (km/h) +1° C –14° C –28° C –33° C


Pro svrchní vrstvu by tedy měla v létě stačit šusťákovka, v zimě pak teplá bunda. Šusťákové kalhoty – zateplené kalhoty. Bunda by měla mít několik kapes na různé pozorovací pomůcky, které potřebujeme mít po ruce. Stahovací šňůrku v pase a na spodku bundy, aby se nám vítr nedostal „na tělo“ ze spodu, a kapuci.
Opět je tady velké množství materiálů, které vám zaručí pohodlí. Jsou to nepromokavé, větru odolné a dobře prodyšné materiály Gore-Tex, Sympatex, Dermizax, Permatex atd. Při koupi bundy (kalhot) z těchto materiálů více hledíme na jejich prodyšnost než vodovzdornost, neboť za deště většinou nepozorujeme. Jen pro představu, některé z těchto materiálů mají vodovzdornost 42-80 metrů vodního sloupce při prodyšnosti 8-12 kilogramů na metr čtvereční za den. V zimě mohou tyto materiály doplnit vložky z izolátorů jako jsou duté vlákno, Thinsulate, fleese, peří, Thermolite atd.
Tělo máme tedy ochráněno skoro celé a zbývají nám ruce a hlava. Přestože ruce patří k nejméně choulostivým částem těla, neměli bychom je opomíjet. Léto je pro ruce milosrdné, ale s příchodem podzimu začíná potřeba rukavic. Palčáky jsou komfortnější než prstové, v prstových však lépe udržíme tužku či manipulujeme s jemnými pohyby dalekohledu. Doporučuje se mít hlavně v zimě dvoje rukavice. Jedny tenké např. cyklistické bez prstů, ve kterých máme hodně citu, a druhé hrubé udržující vaše ruce v teple.
V teple by měla být i hlava. Omrznout vám mohou uši již na podzim, takže není špatné mít připravenou čelenku a při nižších teplotách i čepici. Velmi dobrým modelem je čepička andských indiánů z lamí vlny, která má chlopně nejen přes uši, ale i přes čelo a zátylek. Další možností je „klasická“ ušanka, například s králičím kožichem. Takovou jsem používal při pozorování v teplotách pod mínus dvacet a sloužila skvěle.
Moderní doba má opět moderní technologie. Takže v obchodě objevíte čepičky z fleece, Windstopperu, naplněné třeba Thinsulejtem či Thermolitem. Ze stejných materiálů jsou i zmiňované rukavice. Při opravdu extrémních teplotách nám skvěle poslouží pleteninová kukla. Nenavštěvujte v ní však banky!
V poslední části se musím ještě zmínit o několika pomůckách, které ještě více zpříjemní pozorování. Na boty nasazujeme při vlhké vysoké trávě nebo za hlubšího sněhu návleky, které zabraňují vniknutí vody (sněhu) vrchem do boty. Dobrou pomůckou může být svítilna nazývaná čelovka, dávající volnost rukám. Nezapomeňte si ji však upravit pro červené svícení.
Dobrý mok určitě zvedne náladu. K tomu, aby čaj zůstal teplý, používáme termosku. Koupit můžete velké s pumpičkou či menší bytelné z nerezu. Nedostatek tekutin v těle způsobuje zpomalování krevního oběhu a tím i menší prohřívání organismu.
Pokud jste častými pozorovateli meteorů, určitě si pořiďte kvalitní spacák z peří, Thinsulejtu nebo dutých vláken. Pod spacák dobrou izolační podložku. Dekové spacáky (hadráky) nedoporučuji. Revma v pozdější době nebude příjemným společníkem.
Dobře vybavený a připravený pozorovatel se může věnovat na sto procent pozorování a jeho prožitky pod oblohou nebudou ničím rušeny.


Marek Kolasa
V článečku byly použity informace z informačních materiálů firem Alpinus, Alpisport, Hannah a Tilak.